Na prahu nového tisíciletí 1999–2009

Rozvoj města Šternberka v posledním desetiletí výrazně ovlivnily zejména dvě klíčové události, které podstatně změnily podobu celé České republiky a její postavení v mezinárodním společenství. V důsledku reformy územněsprávního uspořádání státu se stal Šternberk součástí nově utvořeného Olomouckého kraje a od roku 2002 tzv. obcí s rozšířenou působností III. stupně. Její obvod zahrnoval od roku 2005 město Šternberk, město Moravský Beroun a 19 obcí a byl rozdělen na dva obvody obcí s pověřeným úřadem II. stupně (Šternberk a Moravský Beroun).

Šternberský městský úřad převzal významnou část pravomocí zrušeného Okresního úřadu v Olomouci v oblasti státní správy, kterou vykonával na relativně rozsáhlém území zahrnujícím kromě samotného města 18 okolních obcí. Pro výkon této rozšířené působnosti město zakoupilo a adaptovalo budovu bývalého soudu (poté polikliniky) v Opavské ulici, v níž začal pověřený úřad působit od dubna 2003. Druhou událostí historického významu se stal v r. 2004 dlouho připravovaný vstup České republiky do Evropské unie, který výrazně rozšířil možnosti zapojení města do evropských struktur a využívání evropských fondů pro jeho další rozvoj. Šternberk navázal užší partnerské vztahy s dalšími evropskými městy – k Lorschi, Günzburgu, Sternbergu a Dobšiné se v r. 2001 připojila švédská Kungsbacka a o dva roky později maďarský Sajószentpéter a polský Kobior.

Dle výsledků sčítání lidu v r. 2001 žilo ve Šternberku a jeho připojených místních částech 14 222 obyvatel a toto číslo se podstatně nezměnilo ani v následujících letech (k 31. 12. 2007 měl Šternberk 13 958 obyvatel, z nich žili ve vlastním městě 13 433 obyvatelé).

Hospodářskou základnu města nadále představovaly zejména zdejší průmyslové podniky a řada menších firem, jejichž spektrum se ovšem postupně měnilo. Tradiční hodinářskou výrobou se zabývala společnost Prim Clock, která se v říjnu 1999 vrátila k původnímu názvu Chronotechna. Firma, potýkající se koncem 90. let s tíživou platební neschopností, zastavila na podzim r. 2000 výrobu a propustila všechny své zaměstnance. Akciová společnost Eutech pronajala větší část areálu bývalé Chronotechny asi 20 firmám, nevyužívaný objekt centrálních šaten a sociálních zařízení v přední části podniku byl spolu s budovou vrátnice v r. 2000 zbořen a na jeho místě byl vystavěn supermarket Albert. Další dva supermarkety vyrostly v 
r. 2005 naproti nemocnici (Penny Market) a v přednádražním prostoru (Lidl).

Šternberský závod Moravia se v r. 2001 transformoval do samostatné firmy Mora
– Top, s. r. o., která se o dva roky později rozdělila na dvě části. Šternberský provoz převzala společnost Peveko, s. r. o., Boršice u Bučovic, vlastní závod Mora – Top se v 
r. 2004 přestěhoval do Uničova. Nové pracovní příležitosti naopak poskytla firma Invensys Appliance Controls, s. r. o., která v roce 1999 převzala areál po firmě Siebe v Dlouhé ul., kde začala postupně budovat a rozšiřovat svůj nový závod na výrobu součástí chladících zařízení. Od r. 2001 působí v areálu na Pískovišti firma Třídič, s. r. o., vyrábějící mobilní třídící a drtící stroje. K hlavním šternberským zaměstnavatelům patřil nadále se rozvíjející vojenský opravárenský podnik. Hospodářskou strukturu města doplňovaly desítky dalších větších a menších firem.

V důsledku zániku či transformace některých tradičních šternberských podniků se na přelomu tisíciletí citelně zvyšovala nezaměstnanost v celém mikroregionu, která koncem r. 2002 dosáhla 13 % produktivního obyvatelstva. V následujících letech se situace na trhu práce postupně zlepšovala a v r. 2007 dosáhla míra nezaměstnanosti ve šternberském mikroregionu 7,5 % (v samotném městě 5,6 %). Hospodářské a sociální poměry se opět změnily k horšímu s nástupem globální ekonimické recese na přelomu let 2008/2009.

Rozvoj města se však ani přes výše nastíněné komplikace nezastavil a pokračoval v trendech, nastoupených již v prvním polistopadovém desetiletí. K prioritám patřila nadále modernizace a rozšiřování městské infrastruktury (kanalizace, plynofikace, úpravy komunikací, veřejného osvětlení aj.). Nejvýznamnější akce tohoto typu probíhaly zejména v oblasti Rýmařovského kopce, na Světlově, ve Lhotě, v podnikatelské zóně ve Věžní ul., ale i dalších lokalitách.

Město ve spolupráci se soukromými vlastníky či nájemníky pokračovalo rovněž v systematické postupné rekonstrukci a modernizaci starších obytných domů zejména v prostoru historického centra (Hlavní a Horní nám., Radniční ul. aj.).
V r. 1999 byla zahájena přestavba bývalých městských lázní na bytový objekt, pokračovaly stavební a zahradnické úpravy Vincentina, v r. 2001 byla otevřena rekonstruovaná sokolovna. V roce 2002 začalo město stavět nový obytný dům v Labutí ulici s 23 byty. Objekt kolaudovaný v následujícím roce byl vyhlášen stavbou Olomouckého kraje roku 2004. V letech 2003–2005 byly spojeny a rozšířeny domy s pečovatelskou službou v Hanácké a Uničovské ulici. V r. 2007 byla dokončena adaptace objektu hasičského záchranného sboru. Pominout nelze ani celkovou rekonstrukci a modernizaci městského koupaliště v Jívavské ulici, slavnostně otevřeného v červenci 2001. K zlepšení životního prostředí města výrazně přispěla obnova a rekonstrukce městského parku (Tyršových sadů) uskutečněná v letech 1999–2004.

Opraveny, modernizovány a rozšiřovány byla rovněž objekty šternberských škol. K nejvýznamnějším investičním akcím patřila především celková rekonstrukce základní školy ve Svatoplukově ul. a přístavba její budovy v Sadové ul.
v letech 2003–2005 a rekonstrukce objektu základní školy na ul. Dr. Hrubého v letech 2006–2007. Střední odborné učiliště získalo v r. 2000 nové prostory v areálu bývalého stavebního podniku ve Dvorské ul. a základní umělecká škola byla v r. 2006 rozšířena o adaptovanou budovu v Partyzánské ulici.

V letech 2005–2006 uskutečnilo město největší a nejradikálnější investiční akci od listopadu 1989. Na základě projektu „Město Šternberk: Proměny v čase – čas proměn" byla provedena kompletní rekonstrukce a regenerace historického centra města s cílem podstatného zlepšení jeho vzhledu při zachování jeho stavebně historických hodnot a zkvalitnění životních podmínek jeho obyvatel. Celkové náklady na realizaci projektu si vyžádaly cca 90 milionů Kč, z nichž bylo 67 milionů Kč čerpáno z fondů Evropské unie, 11 milionů Kč poskytlo ministerstvo pro místní rozvoj ČR a 11 milionů Kč město Šternberk. Ve dvou etapách byla rekonstruována obě náměstí (Hlavní a Horní) spolu s Radniční, Bezručovou a Farní ulicí, současně prošly celkovou rekonstrukcí i další ulice umožňující přístup do historického centra. Na Hlavním nám. byla zbudována fontána a byl zde umístěn umělecký objekt šternberského ak. sochaře Petra Kuby evokující proud času.

V r. 1999 byla zahájena celková rekonstrukce rozsáhlého barokního komplexu bývalého augustiniánského kláštera, v jehož prostorách byla otevřena ojedinělá Handkeho galerie, zpřístupňující postupně restaurovaná mistrovská díla tohoto významného moravského barokního malíře a jeho současníků. Ve spolupráci farního úřadu, města a Občanského sdružení Handke se stal znovuoživený klášter významným centrem kulturního života Šternberka – místem setkávání umělců, četných výstav, koncertů a dalších uměleckých počinů. V objektu najde své místo i expozice věnovaná historii města a regionu.

Pokračovala rovněž obnova farního kostela Zvěstování P. Marie. Chrám postupně získal nové zastřešení, v r. 2006 byly částečně opraveny cenné varhany poškozené v r. 1927 ničivým požárem a v létě r. 2009 byla zahájena náročná rekonstrukce chrámového interiéru spojená zejména s restaurováním hodnotné freskové výzdoby. Olomoučtí archeologové objevili v létě r. 2000 pod podlahou tzv. Šternberské kaple ostatky biskupa Alberta II. ze Šternberka, nejvýznamnější osobnosti moravské větve rodu a zakladatele zdejšího kláštera, spolu s pozůstatky jeho synovce Petra, posledního držitele hradu a panství z rodu Šternberků (+1397), a jeho ženy Anny roz. z Kravař. Ostatky byly po odborném antropologickém průzkumu v listopadu následujícího roku znovu pietně uloženy do rodové hrobky pod Šternberskou kaplí. Přibližně v téže době byly odhaleny a postupně zpřístupněny rozsáhlé sklepní prostory pod klášterem. Dokončeny byly rovněž základní rekonstrukční práce na bývalém špitálním kostelíku v Olomoucké ulici (odvlhčení zdiva, nová elektroinstalace a nová omítka).

V důsledku organizačních změn ve správě zdejšího hradu bylo v r. 2000 přes protesty vedení města i šternberské veřejnosti zrušeno renomované a hojně navštěvované muzeum hodin, jehož sbírkové předměty byly odvezeny do depozitářů Krajského vlastivědného muzea v Olomouci. Město hledalo prostory pro nové umístění stálé „Expozice času", která vzniká za podpory Evropské unie (projekt Culture 2000), ministerstva kultury ČR a partnerských měst Lorsche a Kungsbacky ve spolupráci s Krajským vlastivědným muzeem Olomouc, Moravským zemským muzeem v Brně, Národním technickým muzeem v Praze, Univerzitou Palackého v Olomouci a dalšími partnery, a rozhodlo o nákladné rekonstrukci bývalého Domu osvěty na tř. ČSA pro tento účel.

Hrad prohlášený v březnu 2001 za národní kulturní památku je od r. 2003 pod správou Národního památkového ústavu, který pokračuje v postupné rekonstrukci jeho objektů (opravy střech a krovů, poškozeného zdiva, schodišť, úpravy parkánu, obnova parku aj.) a restaurování cenného mobiliáře. Zvyšující se návštěvnost svědčí o tom, že hrad se na počátku nového tisíciletí znovu úspěšně dostává do širšího povědomí veřejnosti.

Za kulturní památku byla v r. 2005 prohlášena rovněž proslulá Šternberská madona, jedno z vrcholných sochařských děl tzv. krásného slohu z konce 14. století, umístěná řadu let v hradní kapli, která v budoucnu obohatí prostory renovovaného augustiniánského kláštera.

V roce 2001 byla zahájena oprava poškozených hradeb na jižní straně města. K významným počinům patří kompletní zrestaurování barokního Mariánského sloupu z r. 1719 na Horním nám., kterého se v letech 2003–2006 ujal olomoucký restaurátor Mgr. Ladislav Werkmann. Do budoucí podoby Horního nám. má být zakomponována rovněž vzácná středověká studna, objevená při úpravách tohoto prostranství v roce 2005.

Stranou pozornosti nezůstávaly ani stavební, umělecké a přírodní památky v přidružených místních částech Šternberka. V roce 2002 byla zrestaurována Boží muka v Těšíkově, o dva roky později byl upraven pramen Těšíkovské kyselky a v
r. 2006 byly opraveny varhany v tamním kostele sv. Vavřince. Zásluhou Občanského sdružení Grimm byla v roce 2003 zrenovována kaple sv. Jana Nepomuckého v Dalově.

V r. 2007 byl zahájen v rámci České republiky ojedinělý projekt, na jehož základě přispívalo město z vlastního rozpočtu vlastníkům nemovitostí a provozovatelům restaurací v centru města na obnovu uličních fasád a pořízení mobiliáře předzahrádek s cílem dalšího zlepšování vzhledu historického jádra města. Návštěvníci Šternberka oceňují rovněž v nedávné době instalovaný unikátní informační systém tzv. klikotočů, poskytujících v několika jazycích podrobné informace o jednotlivých šternberských památkách (na území města a v jeho místních částech je jich evidováno celkem 65). Velkou pozornost věnuje město v posledních letech rovněž poznávání a propagaci svého kulturního dědictví – od r. 2006 se uskutečnila řada přednášek renomovaných odborníků k dějinám výtvarné kultury ve Šternberku a historii města, současně začala vycházet řada odborných publikací věnovaných památkám jednotlivých slohových období na území města.

Od r. 1997 se město Šternberk účastní celostátní soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, v níž každoročně získávalo 1. místo v Olomouckém kraji a patřilo mezi nejlépe hodnocená města v rámci České republiky. Dlouholetá systematická a cílevědomá obnova kulturního dědictví v městské památkové zóně a příkladná spolupráce města s vlastníky kulturních památek spolu s jeho úspěšnou prezentací doma i v zahraničí a prohlubováním mezinárodních kontaktů pod sjednocující ideou „Šternberk – město času" byla po zásluze oceněna udělením titulu Historické město roku 2008, spojeným s poctou uspořádat Národní zahájení Dnů evropského dědictví ve dnech 11.-13. září 2009 s ústředním motem „Památky měřené časem".

Šternberk úspěšně vykročil do nového tisíletí jako starobylé město starostlivě pečující o uchování a obnovu svého kulturního dědictví, současně jako město moderní, vytvářející si co nejlepší podmínky pro svůj další rozvoj a zlepšení života svých obyvatel. K těmto cílům má výraznou měrou přispět mj. projekt postupné regenerace panelových sídlišť zahájený r. 2006, revitalizace a nové využití areálu bývalých Nálepkových kasáren, systematické budování nových cyklostezek či příprava výstavby mimořádně důležitého silničního obchvatu města. S těmito náročnými investičními akcemi souvisí rovněž příprava nového územního plánu města Šternberka zahájená v letošním roce.

Pro zvětšení klikni na obrázek