Městský úřad Šternberk
Horní náměstí 78/16
785 01 Šternberk
IČO: 00299529
DIČ: CZ00299529
Jan Kryštof Handke: Malíř Šternberského kláštera, toto je název největší výstavy Handkeho obrazů v historii našeho města i České republiky. V letošním roce uplyne 330 let od narození a 250 let od úmrtí toho významného moravského umělce. Výstava má dvě části – jednu tvoří zapůjčená díla, druhou část tvoří stálá expozice. Podařilo se zapůjčit celkem 28 obrazů, největším zapůjčeným obrazem je Nesení kříže, který má šířku téměř čtyři metry a na výšku dva.
Na vernisáži výstavy promluvili starosta města Šternberka pan Stanislav Orság, Mons. Antonín Basler, biskup Arcibiskupství olomouckého, hejtman Olomouckého kraje pan Josef Suchánek, děkan šternberské římskokatolické farnosti pan Antonín Pechal a pan Leoš Mlčák, kurátor výstavy a autor výpravného katalogu vydaného k této výstavě.
Tato výjimečné výstava mohla být uspořádána jen díky ochotě a spolupráci mnoha institucí a osob: Římskokatolické farnosti Šternberk, Muzeu umění Olomouc, Vlastivědnému muzeu v Olomouci, Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, Konventu minoritů v Opavě, Arcibiskupství olomouckému a římskokatolickým farnostem v Olomouci-Nové ulici, Hnojicích, Výšovicích, Štarnově a Zvoli u Zábřehu. O grafickou stránku výstavy a katalog se postaralo grafické studio Trinity-Art z Olomouce. Zvláštní poděkování patří panu Josefu Knopfovi, který je nejen jednatelem Handkeho spolku, ale také skvělým znalcem a průvodcem ve Šternberském klášteře.
Na dopolední vernisáži zahrál na cembalo pan Martin Smutný, pedagog a koncertní mistr, který vystupuje jako sólista např. s Moravskou filharmonií Olomouc nebo Janáčkovou filharmonií Ostrava. Na odpolední vernisáži vystoupili členové Janáčkovy filharmonie Ostrava a Janáčkova komorního orchestru. Na violu zahrála paní Alena Herodesová, na housle pan Roman Herodes.
Foto z dopolední vernisáže: Zdeněk Adámek
Foto z odpolední vernisáže: Antonín Gerža
Šternberský klášter (sternberskyklaster.cz)
Doplňující informace:
V první polovině 18. století byl Handke na střední Moravě nejproslulejším malířem, jehož mimořádně obsáhlé dílo dokládá nejen jeho píli a umělecké nadání, ale i jeho pozoruhodnou manažerskou zdatnost. Zachovalo se přes 300 jeho obrazů a nástěnných maleb, kreseb a návrhů univerzitních tezí, téměř dvě stě dalších bylo zničeno. Největší počet maleb vytvořil pro augustiniánský klášter ve Šternberku, jehož probošti patřili k jeho důvěrným přátelům.
Jan Kryštof Handke spojil rozsáhlou část svého díla se šternberským augustiniánským klášterem, s jehož probošty Patrikem Vavřincem Lehmannem, Patrikem Meixnerem i Janem Josefem Glätzlem udržoval nadstandardní přátelské vztahy.
Svými díly se uplatnil nejen ve Šternberku, ale také na patronátních farách a statcích kláštera v Hnojicích, Žerotíně, Štarnově, Kyselově a Výšovicích. Jak podrobně uvádí Handke ve své autobiografii, své pobyty ve Šternberku spojil s několika rodinnými událostmi, lovem zvěře i ryb v nedalekých revírech a na klášterních rybnících. Místní kanovníci mu byli ochotně k nápomoci a účastnili se dvou umělcových svateb, křtů i pohřbů členů jeho rodiny. Ve Šternberku je malíř poprvé doložen už v letech 1715–1716, kdy tady pobýval za morové epidemie.
Větší část Handkeho obrazů a fresek se v klášteře ani v patronátních farnostech a klášterních statcích nedochovala. Většinou zanikla nedlouho po zrušení šternberského augustiniánského kláštera v roce 1784.
Předmětem současné výstavy, pořádané v prostorách bývalého Šternberského kláštera, jsou nejen v něm trvale prezentované Handkeho nástěnné malby a obrazy, ale i zapůjčená díla, veřejnosti běžně nepřístupná.
Rejstřík díla Jana Kryštofa Handkeho je nebývale široký. Handke své nástěnné malby realizoval freskou i olejem, maloval oltářní i závěsné obrazy a uplatnil se také jako tvůrce portrétů, zátiší a krajinomaleb. V jeho dílech byla významně využita malba perspektivní architektury, a to nejen v monumentálních freskách a nástěnných olejomalbách, ale i v pozadích jeho oltářních a závěsných obrazů. Na mnoha dílech se vyskytují zajímavé architektonické průhledy do krajiny i její zkratky s oblíbenými motivy kmene listnatého stromu a travnatého hliněného bloku.
Jako jediný olomoucký malíř 18. století dosáhl Handke věhlasu nejen na Moravě, ale i ve Slezsku. V Olomouci byl nejvýznamnějším cechovním malířem celého baroka. Působil na střední a severní Moravě, výrazně zasáhl i na území Slezska a ojediněle pronikl do východních Čech: do Hradce Králové a Hrochova Týnce. Za svého života se setkal s řadou rakouských a slezských malířů.