Těšíkov (německy do r. 1945 nazývaný Zeschdorf) leží v horách Nízkého Jeseníku asi 8 km východně od Šternberka při silnici do Domašova nad Bystřicí v nadmořské výšce 545 m. Vesnicí protéká potok, který pramení v nejsevernějším cípu místního katastru a na jeho východním konci se vlévá do Bělkovického (Loděnického) potoka. Východně od Těšíkova při Bělkovickém potoce se nachází zřídla železité těšíkovské kyselky.
Ves je poprvé připomínána v latinsky psané listině z roku 1314 pod názvem Těšíkova Lhota. Patřila ke klášteru Hradisko s výjimkou mezidobí let 1314-1460, kdy byla součástí šternberského panství. Po zrušení kláštera v roce 1784 připadla náboženskému fondu, v roce 1826 byla spolu s celým bývalým klášterním panstvím prodána hraběti Filipu Ludvíkovi de Saint Genois, který byl jejím posledním feudálním vlastníkem.
Po zrušení poddanství a patrimoniální správy se stal Těšíkov roku 1850 samostatnou obcí politického a soudního okresu Šternberk. V roce 1938 byl připojen k Německu, v jehož rámci setrval do osvobození v květnu 1945. V letech okupace byl Těšíkov střediskovou obcí pro sousední vsi Lipinu, Stachov a Domašov u Šternberka. V roce 1960 se stal součástí olomouckého okresu a současně k němu byly připojeny do té doby samostatné obce Lipina s osadou Stachov. Od roku 1974 je Těšíkov místní částí města Šternberka (Lipina se v roce 1990 stala samostatnou obcí).
Prvními obyvateli Těšíkova byli Češi, v průběhu 16. a 17. století však do vesnice přicházelo německé obyvatelstvo, které zde po třicetileté válce zcela převládlo. Před 2. světovou válkou byl Těšíkov malou německou obcí – v roce 1930 zde žilo 295 obyvatel, z nichž se jen 4 hlásili k české národnosti. V roce 1946 byla většina německých obyvatel obce odsunuta a ves byla postupně znovu zabydlena českými osídlenci. V roce 1950 zde žilo 132 obyvatel, v roce 1991 měla tato místní část města Šternberka pouze 80 stálých obyvatel. V současnosti zde žije 103 stálých obyvatel.
Těšíkov byl horskou zemědělskou obcí, ze 697 ha hospodářské půdy tvořilo v roce 1900 plochu polí 395 ha, lesů 192 ha a luk 104 ha. Z hospodářských plodin se pěstovalo hlavně žito, brambory, len a oves. Význam měl rovněž pastevecký chov skotu. Po únoru 1948 byla většina půdy postupně začleněna do jednotného zemědělského družstva, založeného roku 1949. V roce 1961 se zdejší družstvo spojilo s JZD v sousední Lipině a roku 1965 převzal pozemky sloučeného družstva státní statek v Horní Loděnici.
V minulosti působila v obci rovněž řada drobných živnostníků – ještě v roce 1945 zde byl obchod smíšeným zbožím, dva hostince, kovárna, kolářská, krejčovská a obuvnická dílna. Na kopci nad vesnicí stával větrný mlýn, který jako poslední na Šternbersku zanikl roku 1921. Pracovala zde i pila (zanikla r. 1932) a fungovala rolnická záložna.
Východně od vsi vyvěrají na třech místech volně přístupná zřídla Těšíkovské kyselky, známá již od roku 1669. Druhý pramen nechal v letech 1937–1939 prohloubit do osmdesátimetrové hloubky MUDr. Albín Nasswetr z nedalekých Dolan, který zde měl v úmyslu zřídit lázně a do této myšlenky mnoho investoval. Jeho plány překazila okupace a připojení Těšíkova k Velkoněmecké říši.
Těšíkov byl v minulosti převážně katolickou obcí, která příslušela ke šternberské farnosti. V roce 1804 byl ve vsi vystavěn filiální kostel sv. Vavřince, jehož oltářní obraz vytvořil šternberský malíř Josef Dikl. Od kostela až po místní hřbitov vede lipová alej, stará více než sto let. Podél silnice stojí čtyři malé zděné kapličky.
Na zdejší jednotřídní německé obecné škole se vyučovalo již v roce 1853. Po osvobození byla zrušena a nahrazena českou školou, která ovšem později zanikla pro malý počet dětí. Již v roce 1888 působil v Těšíkově německý hasičský spolek, na jehož činnost navázal v srpnu 1945 český sbor dobrovolných hasičů.
Správu obce vykonávaly v letech 1850–1938 volené orgány obecní samosprávy. V meziválečném období zde měla nejsilnější postavení německá agrární strana (Bund der Landwirte), v polovině 30. let však získala větší vliv Sudetoněmecká strana. V okupačních letech 1938–1945 stál v čele obce starosta jmenovaný úřadem landráta ve Šternberku. Německá okupace byla ukončena příchodem vojsk Rudé armády 5. května 1945. V následujících měsících přicházeli do Těšíkova noví osídlenci z Hané, Moravského Slovácka, Valašska i Slovenska. Správu obce převzala v červenci 1945 místní správní komise, po volbách v následujícím roce byl ustaven místní národní výbor.
Jeho samostatná působnost byla ukončena v r. 1974, kdy se stal Těšíkov místní částí města Šternberka.
Okolí Těšíkova nabízí velmi dobré podmínky pro houbaření, cykloturistiku, chataření, relaxaci na čerstvém vzduchu a procházky. V obci se dodnes dodržují tradiční akce kácení máje či pochovávání basy. V kostele sv. Vavřince se konají malá hudební vystoupení organizovaná Handkeho občanským sdružením. V současné době je v Těšíkově v provozu hospoda a obchod. Dětem slouží hřiště. Atraktivitou Těšíkova je stoletá lipová alej. K prameništi Těšíkovské kyselky zavede ze Šternberka naučná Zelená stezka, vede téměř celá po silnici – je vhodná pro pěší i pro cyklisty. V Těšíkově je zřízen osadní výbor této místní části.
