Závody do vrchu Ecce Homo

Oficiální stránky AMK Ecce Homo: http://www.eccehomo.cz

Historie závodu na trati ECCE HOMO

Díváme-li se dnes s odstupem více než 90 let na začátky automobilových závodů, vnucuje se nám myšlenka, že smysl a cíl závodění byl logičtější než v pozdější době. Automobil či motocykl se v závodech snažil dosáhnout toho, k čemu je vlastně stvořen a co je jeho posláním jako dopravního prostředku. Dojet daleko nebo vysoko, a přitom samozřejmě rychle. Prvními dvěma typy závodů byly dálkové maratony a závody do vrchu. Průkopníky automobilového sportu a první iniciátory závodu nenapadlo ještě pořádat závody na okruhu. Až na nepatrné výjimky. Zajímavé také jistě je, že právě tyto závody byly mnohem silnějším magnetem pro diváky než kroužení na okruhu.

Před I. světovou válkou a ještě dlouho po ní byly závody do vrchu velmi populární. V Alpách je téměř každá silnice, každý průsmyk, nebo sedlo výzvou ke zdolání, příležitostí k uspořádání závodu. Dvacátá léta js ou nejen érou Velkých cen, ale i zlatým obdobím závodů do vrchu, jejichž popularita a sláva se závodům Grand Prix zcela vyrovnala. Velkých cen se tehdy pořádalo, co by na prstech jedné ruky spočítal, ostatních závodů na okruzích několik desítek, ale závodů do vrchu stovky. Francie měla klasický Mont Ventoux a nejstarší závod do vrchu Nice-La Turbie, Anglie Prescott a Shelsley - Walsh, Itálie Trento Bondone, Brazílie Persepolis, Polsko Lemberg, Maďarsko Schwabenberg a Rumunsko mělo dokonce raritu: nejrychlejší a nejpomalejší závod do vrchu. V roce 1938 dosáhl Hans Stuck s vozem Auto Union na Féléacu průměru 142 km/h a na Tojaně 54 km/h. K nejznámějším závodům do vrchu patřily i naše závody Zbraslav – Jíloviště a ECCE HOMO.

Historie závodu ECCE HOMO ve Šternberku je velmi bohatá. Již název kopce ECCE HOMO je svým způsobem velice originální (překlad z latiny zní "Ejhle člověk") a jako kdyby předurčoval slavnou historii tohoto závodu. Pojmenování je vlastně podle dvou sousoší Ježíše Krista. Jedno stojí pod kopcem a jedno na vrcholu stoupání. Socha na kopci je datována roku 1748. Původní význam slov ECCE HOMO je biblický výrok Piláta u ukřižovaného Krista. Podle jiného pramene je silnice pojmenována až podle sochy, která stojí mezi Čabovou a Dvorci na Moravě, na nejvyšším bodě silnice mezi Olomoucí a Opavou 633 metrů nad mořem. Zde byla dřevěná socha postavená již v roce 1625. V roce 1710 byla nahrazena kamennou sochou, která byla naposledy v roce 1845 opravena. Není divu, že již samotný název kopce sváděl k vytváření různých legend o jeho vzniku.

První zmínka o ECCE HOMO jako závodě je spojena s rakouským automobilovým klubem ÖAC, který byl založen 6.února 1898 za přítomnosti 206 zakládajících členů a Slezským automobilovým klubem ve Vratislavi, který vznikl 7.června 1901. Obyvatelstvo Rakouska – Uherska se k motorismu stavělo vyloženě nepřátelsky. Po důkladných přípravách obou zmíněných klubů bylo rozhodnuto uspořádat soutěž spolehlivosti a tzv. konkurenční jízdy na trase Vídeň – Vratislav – Vídeň. Volba této trasy nebyla náhodná, ale velmi uvážlivě vybraná. Tuto cestu používala pravidelně pošta k přepravě dostavníky. Trasa byla také velmi přesně změřena. Jízda se uskutečnila jako propagační akce za účasti mnoha významných činitelů pro stavbu silnic. Měla význam nejen společenský, ale hlavně vojenský.