• Vítejte ve Šternberku

    Vítejte ve Šternberku

  • Měření  rychlosti automobilů stacionárními radary

    Měření rychlosti automobilů stacionárními radary

  • Rozklikávací rozpočet města, registr smluv a pohledávek

    Rozklikávací rozpočet města, registr smluv a pohledávek

  • Kalendář akcí ve Šternberku pro rok 2017

    Kalendář akcí ve Šternberku pro rok 2017

  • Nová mobilní aplikace Šternberk nejen pro turisty

    Nová mobilní aplikace Šternberk nejen pro turisty

  • Termíny svozů komunálního odpadu a bioodpadu pro 2017

    Termíny svozů komunálního odpadu a bioodpadu pro 2017

  • Jaké jsou plány a investice ve Šternberku v roce 2017?

    Jaké jsou plány a investice ve Šternberku v roce 2017?

  • Poplatky za psa a svoz odpadu se nemění. Stejně jako vodné.

    Poplatky za psa a svoz odpadu se nemění. Stejně jako vodné.

  • Využijte školní hřiště Svatoplukova, Dr. Hrubého a náměstí Svobody pro sport

    Využijte školní hřiště Svatoplukova, Dr. Hrubého a náměstí Svobody pro sport

  • Uzavření trati Ecce Homo pro sportovní aktivity v roce 2017

    Uzavření trati Ecce Homo pro sportovní aktivity v roce 2017

Šternberk - oficiální informační portál města

HISTORICKÉ MĚSTO ROKU 2008

Čestná občanství

thumb_tgm

Tomáš Garrigue Masaryk (1850 - 1937)

První osobnost, které bylo ve Šternberku uděleno čestné občanství. Stalo se tak při příležitosti jeho 85. výročí narození v roce 1935. Kronika města uvádí, že k uctění tohoto jubilea tehdy věnovala šternberská spořitelna 55 tisíc korun na nouzové práce, 10 tisíc korun na podporu nezaměstnaných, 6 tisíc na dobročinné účely a byl zřízen tzv. Masarykův fond ve výši 80 tisíc korun. 7. března 1934 byla na počest Masaryka přejmenována ulice Splavní (Wehrgasse) na Masarykovu. V roce 1937 byl pojmenován i nový most přes Sitku jako Masarykův.
 
thumb_benes

Edvard Beneš (1884 - 1948)

Druhým čestným občanem byl jmenován z vděčnosti za osvobození národa a to usnesením z 21. května 1946. Prezident Beneš byl dle záznamů v kronice ve Šternberku radostně vítán, když projížděl 14. června 1946 městem. Edvard Beneš byl druhý československý prezident v letech 1935-1948.

 

 
davtjanSuren Galustovič Davtjan

Čestné občanství obdržel v roce 1965 u příležitosti 20. výročí osvobození Šternberka za zásluhy o osvobození města. Davtjan byl velitelem tehdejší sovětské posádky v roce 1945 a profesorem z arménského Jerevanu. V roce 1965 také Šternberk poprvé od skončení války osobně navštívil.

 

 

thumb_viktor

PaedDr. Ivo Viktor (* 1942)

Čestné občanství bylo uděleno na základě usnesení plenárního zasedání Městského národního výboru č. 38/6 odst.2. ze dne 21.04.1987 a předáno bylo při příležitosti oslav 30. výročí vzniku ČSTV dne 27.06.1987. Ivo Viktor je legendární československý fotbalový brankář. V reprezentačním dresu ČSSR odehrál v období let 1966-1977 63 mezistátních zápasů, z toho 17 ve funkci kapitána mužstva. Byl brankářem týmu mistrů Evropy z roku 1976 v Bělehradě. Na tomto turnaji byl také zvolen nejlepším brankářem a ve stejném roce byl v anketě o Nejlepšího evropského fotbalistu roku třetí.

 

thumb_valousekLadislav Valoušek (1918 - 1996)

Čestné občanství bylo uděleno na základě usnesení Zastupitelstva města Šternberka č.166/14 ze dne 22.05.1996 a předáno bylo při příležitosti 700. výročí od první písemné zmínky o Šternberku. Ladislav Valoušek byl aktivní účastník protifašistického odboje v letech 1939 - 1945 (válečný zahraniční stíhací letec), nositel řady našich i zahraničních vyznamenání, odborný publicista, autor válečných vzpomínkových próz.

 

thumb_trnavskyViktor Trnavský (1921 - 2002)

Čestné občanství bylo uděleno na základě usnesení Zastupitelstva města Šternberka č. 402/24 ze dne 05.12.2001 a předáno bylo 10. prosince 2001 u příležitosti životního jubilea 80 let. Český vlastenec a literát, účastník protifašistického a protikomunistického odboje, předseda pobočky Konfederace politických vězňů v Olomouci, nositel medaile Za zásluhy o vlast z roku 1998.

 

 

Erica Pedretti (* 1930)

Čestné občanství bylo uděleno na základě usnesení Zastupitelstva města Šternberka č. 152/7 ze dne 17.09.2003 a slavnostně předáno bylo 16. září 2004. Pedretti je významná švýcarská spisovatelka a malířka, ve Šternberku prožila prvních patnáct let svého života. Krátce po druhé světové válce byla nucena opustit republiku a přestěhovala se do Švýcarska k příbuzným. V České republice dosud vyšly dva autorčiny tituly „Nechte být, paní smrti" a „Něco neškodného, prosím".

thumb_pedr1

thumb_pedr2

 

zlamal3Wilhelm Zlamal (1915 - 1995)

Čestné občanství bylo uděleno in memoriam na základě usnesení Zastupitelstva města Šternberka č. 453/18 ze dne 23.06.2005 a předáno 21.12.2005 při příležitosti 90. výročí narození. Šternberský významný umělec - malíř, ke Šternberku měl silný citový vztah, o jehož intenzitě svědčí řada obrazů, kreseb i grafik. Oblíbeným místem umělce byla již od dětství kaplička na Vinohradském kopci odkud Šternberk často zachycoval. Po ukončení měšťanské školy absolvoval kurz kresby a malby v Berlíně a poté Akademii výtvarných umění v Praze. K nejznámějším dílům autora patří „Autoportrét s matkou", „Jarní Šternberk" nebo „Tržiště". V roce 1996 se uskutečnila v Galerii Šternberk posmrtná výstava děl tohoto autora.

thumb_zlamal1thumb_zlamal2

 

thumb_jordan1

Věra Jordánová (15. dubna 1928)

Čestné občanství bylo uděleno na základě usnesení Zastupitelstva města Šternberka č.844/25 ze dne 24. února 2010 a slavnostně bylo předáno na státním hradě Šternberk 11. září 2010. Věra Jordánová je úspěšná režisérka mnoha televizních pohádek, inscenací a seriálů, je uznávanou osobností v televizním a filmovém světě, jejíma rukama prošly např. seriály Krkonošské pohádky nebo Jana Eyrová, které jsou pravidelně reprízovány Českou televizí. Paní Věra Jordánová se narodila v Praze, brzy po narození se však s rodiči přestěhovala do Šternberka, kde její otec působil jako lékař a ředitel Vojenského ústavu. Navštěvovala základní školu ve Šternberku - Lhotě a pak první českou školu na ul. Dr. Hrubého. Ve Šternberku prožila deset let, po obsazení Sudet v říjnu 1938 byla nucena celá rodina odejít zpět do Prahy. Vystudovala herectví na pražské Akademii múzických umění a šest let byla v angažmá v libereckém divadle, působila také jako asistentka režie v České televizi. Při zaměstnání vystudovala filmovou fakultu akademie múzických umění - obor režie a věnovala se režírování televizních pohádek a inscenací. V současné době je paní Jordánová na zaslouženém odpočinku a ve volných chvílích pracuje jako průvodkyně německy mluvících turistů po Praze.

thumb_jordan2thumb_jordan3thumb_jordan4thumb_jordan5

 

thumb_maciu1

Hana Maciuchová (29. listopadu 1945)

Čestné občanství bylo uděleno na základě usnesení Zastupitelstva města Šternberka č.844/25 ze dne 24. února 2010 a slavnostně bylo předáno na státním hradě Šternberk 11. září 2010. Hana Maciuchová je výraznou divadelní, filmovou, televizní i rozhlasovou herečkou. Vystudovala divadelní fakultu múzických umění, během studia začala hrát v divadle Za Branou, kde pak získala své první profesionální angažmá. V roce 1971 odešla do Vinohradského divadla, kterému zůstala věrná až do současnosti a kde ztvárnila celou plejádu krásných rolí. Účinkovala v roli Gertrudy v Hamletovi uváděném na Hradě v rámci shakespearovských Letních divadelních slavností, hraje hlavní role v představeních Chvilková slabost a Les v zimě nastudovaných divadlem Radka Brzobohatého. Hereckou hvězdou se stala díky roli temperamentní Anči v jediném hraném večerníčku Československé televize Krkonošské pohádky. Natočila mnoho pohádek a televizních inscenací různých žánrů, účinkovala v mnoha dalších seriálech jako Chalupáři, Žena za pultem, Nemocnice na kraji města, Četnické humoresky, nejnověji v seriálech Dobrá čtvrť, Příkopy a Ulice. Díky své práci a úspěšným rolím se třikrát stala držitelkou Ceny TýTý. Spolupracovala s dabingem a zároveň s Českým rozhlasem, kde se několikrát stala nejpopulárnější „neviditelnou herečkou". V letech 1994-2004 učila na Státní konzervatoři v Praze.

thumb_maciu2thumb_maciu3thumb_maciu4thumb_maciu5

 

 

 

Poznámka:
V roce 1948 bylo uděleno čestné občanství Klementu Gottwaldovi. Schváleno to bylo 30. listopadu 1948 na 11. plenární schůzi Místního národního výboru ve Šternberku usnesením č. 328/Přes-48. Za tuto poctu Gottwald městu písemně poděkoval. Masarykova ulice byla v letech 1955 - 1990 přejmenována na Gottwaldovu. Klement Gottwald byl od roku 1948 prezidentem Československé republiky. Čestné občanství bylo Klementu Gottwaldovi odejmuto 21. září 2005 Zastupitelstvem města Šternberka usnesením č. 564/20.

 

 

 
 

Městský úřad Šternberk

Horní náměstí 16
785 01 Šternberk
IČ: 00299529
DIČ: CZ00299529

telefon: 585 086 111, 511
e-mail: podatelna@sternberk.cz
ID datové schránky: ud7bzn4

Počet obyvatel k 1.1.2017:
13 599

Kalendář akcí

srpen 2017
Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Historické foto

Současné foto

Fotogalerie z akcí

Videoreportáže