• Vítejte ve Šternberku

    Vítejte ve Šternberku

  • Měření  rychlosti automobilů stacionárními radary

    Měření rychlosti automobilů stacionárními radary

  • Rozklikávací rozpočet města, registr smluv a pohledávek

    Rozklikávací rozpočet města, registr smluv a pohledávek

  • Kalendář akcí ve Šternberku pro rok 2017

    Kalendář akcí ve Šternberku pro rok 2017

  • Nová mobilní aplikace Šternberk nejen pro turisty

    Nová mobilní aplikace Šternberk nejen pro turisty

  • Termíny svozů komunálního odpadu a bioodpadu pro 2017

    Termíny svozů komunálního odpadu a bioodpadu pro 2017

  • Jaké jsou plány a investice ve Šternberku v roce 2017?

    Jaké jsou plány a investice ve Šternberku v roce 2017?

  • Poplatky za psa a svoz odpadu se nemění. Stejně jako vodné.

    Poplatky za psa a svoz odpadu se nemění. Stejně jako vodné.

  • Využijte školní hřiště Svatoplukova, Dr. Hrubého a náměstí Svobody pro sport

    Využijte školní hřiště Svatoplukova, Dr. Hrubého a náměstí Svobody pro sport

  • Uzavření trati Ecce Homo pro sportovní aktivity v roce 2017

    Uzavření trati Ecce Homo pro sportovní aktivity v roce 2017

Šternberk - oficiální informační portál města

HISTORICKÉ MĚSTO ROKU 2008

Některé příběhy ze šternberské „černé kroniky“

Ach, ta láska....

Jak jsme již zmínili, právo v dřívějších dobách rozhodně nebývalo ke všem spravedlivé, různě společensky postavení provinilci byli souzeni různým metrem, ženy byly navíc svým pohlavím předurčeny k velmi znevýhodněnému postavení. Milostný poměr, pokud nebyl posvěcen sňatkem, býval nahlížen optikou zločinu a smilstva. Před pohoršeným soudem stanuly většinou ženy, které byly v případě gravidity či posléze po porodu nemanželského dítěte veřejně vymrskány a velmi často vypovězeny z panství.

Tak byla potrestána například vdova po Valenu Izákovi ze Šternberka, která uznala svůj hřích a dne 4. 9. 1629 musela složit přísahu, v níž se zavazuje, že se na panství již nevrátí a svým soudcům se nebude mstít 1*. Podobný rozsudek byl v únoru roku 1636 vynesen nad Dorotou Springerovou, která při provozování nejstaršího ženského řemesla přišla do jiného stavu a za otce dítěte označila ctihodného šternberského měšťana Hanse Lindnera. Ovšem ten byl z výše uvedených důvodů nespravedlivého přístupu k vyšším společenským vrstvám omilostněn a Dorota odsouzena 2*.

Tyto případy popisují odsouzení vdov či svobodných dívek, avšak podobně se trestalo i porušení manželské věrnosti či krvesmilstvo. Zde už mohl být souzen i muž zapletený do případu, avšak opět: jemu vyměřený trest byl mírnější než trest pro ženu. Takový byl i případ z podzimu 1629. Jednalo se o vztah mezi Kateřinou Pudlovou a Martinem Staabem ze Lhoty, přičemž Kateřina byla manželkou Staabova strýce, který byl zrovna ve válce a již dva roky o něm nebylo zpráv. Celý případ byl posouzen nejen jako cizoložství, ale rovněž jako krvesmilstvo.

Rozsudek soudu zněl: vymrskání a vypovězení ze země pro Martina Staaba, stětí mečem pro Kateřinu Pudlovou. Vrchnost jim však udělila milost. Martin Staab byl po propuštění z vězení nucen zaplatit soudní výlohy a příspěvek na dítě, které ze svazku vzešlo, Kateřina byla dle obvyklého trestu vymrskána a vypovězena z panství 3*.

Později bylo vypovězení z panství nahrazeno trestem veřejných prací v okovech pro vrchnost či obec. Smutnou skutečností bývalo velmi často také to, že v případě těhotných, avšak nesezdaných dívek, se nečinil rozdíl mezi dobrovolným svedením a znásilněním.

Magie a zločin

Víra v nadpřirozené síly a kouzla hrála od středověku v životě tehdejších lidí velkou roli. V 17. století se navíc na nedalekém losinském panství ve velkém měřítku rozhořely nechvalně proslulé čarodějnické procesy, které však naštěstí šternberské panství výrazně nezasáhly.

To však ještě neznamená, že žádný podobný případ zdejší soud neprojednával. Tak např. na podzim roku 1631 se šternberský soud zabýval činem Mandy Janíčkové z Pňovic, která byla z čarodějnictví podezřelá. Vše údajně jen proto, že si strhla z hlavy závoj a hodila jej po dřevorubci. Byla dokonce podrobena i určitému stupni tortury, avšak nakonec zvítězil zdravý rozum a dotyčná byla z vězení propuštěna 4*.

V červenci roku 1635 byla městským soudem souzena Uliána, manželka Valena Koukala z Hnojic, pro podezření z čarodějnictví. Ta se přiznala k tomu, že si nechala na Štědrý den domů nanosit vodu ze tří studánek, aby za říkání motlitby dům vykropila a uchránila od všeho zlého. Rovněž doznala používání magických prostředků proti uhranutí dobytka. Nutno podotknout, že provozování a užívání různých bylin či tzv. čištění stavení od zlého bývalo mezi lidmi rozšířené, a to bez jakýchkoliv postranních úmyslů. V případě Uliány se však ze smolné knihy nelze dovědět, jak její proces dopadl 5*.

Jedy, traviči a travičky

Zajímavý případ týkající se této problematiky pochází opět ze 17. století 6*. V roce 1694 se šternberská městská rada obrátila s prosbou o právní pomoc do Olomouce v poměrně komplikované záležitosti. Bylo v ní zapleteno několik osob. Do vězení byla vsazena Anna, manželka Jiřího Drahošila z Hnojic, dále jejich děvečka Marina, služka Alžběta Procházková a pacholek Jiří Tomola.

Anna byla velmi mladou (osmnáctiletou) manželkou poměrně starého, leč zámožného Jiřího Drahošila, majitele gruntu. Daleko větší zalíbení proto našla v pacholkovi Jiřím Tomolovi. Jejich láska nezůstala bez následků a nešťastná Anna se svěřila služce Alžbětě. Ta ji měla přivést na myšlenku manžela otrávit, o což se Anna pokoušela mírnými dávkami jedu podávanými v pivu. Lest se však nezdařila, travičství bylo odhaleno a manžel se začal uzdravovat. Ne zcela jasným podílem byla do případu zapletena i Marina.

Dotyčné osoby byly proto vsazeny do vězení, avšak konečný verdikt nad nimi nebyl nakonec z nejpřísnějších: Alžběta s Marinou byly vymrskány a Marina navíc vypovězena i z panství, Jiří Tomola byl odsouzen k veřejně prospěšným pracím v okovech a vypovězen z Hnojic. A konečně samotná Anna byla na přímluvu svého chotě a vzhledem ke své graviditě odsouzena nejmírněji. Měla se starat dále o svého muže a po porodu odvést půl roku veřejně prospěšných prací s okovem.

Nejtěžší zločiny

Tak jako dnes patřily i v minulosti k nejtěžším zločinům vraždy či loupežná přepadení. Za těžké zločiny zemřel v prosinci roku 1628 rukou kata Jiří Herolt z Roudna u Dvorců, který se dopustil hned několika těžkých zločinů, k nimž se při výsleších doznal 7*. K nim patřila střelba na několik lidí včetně bruntálského místodržícího i loupežná přepadení.

Dalším těžkým zločincem byl Crha Hanák ze Žerotína. Ve šternberském vězení byl vyslýchán v lednu roku 1633 8*. Ten se dopustil hned několika ohavných zločinů, v nichž prokázal svou chladnokrevnou povahu. Mezi ně patřilo několik vražd bezbranných dívek či vdov, ale i pacholků a vojáků 9*. Všechny byly provedeny zvlášť zavrženíhodným způsobem. Za tyto skutky byl odsouzen k utětí pravé ruky, trhání těla rozžhavenými kleštěmi a k tzv. dlouhému lámání kole. Hejtman šternberského panství Jan Malaška z Rejdichu mu trest z dlouhého lámání v kole zmírnil na lámání krátké 10*. Poté mělo být tělo vystaveno pro postrach podobným zločincům.

Poněkud méně závažným zločinem byla loupež, za níž také většinou, avšak ne vždy!, následovaly i mírnější tresty. Příznivé podmínky pro krádeže nastávaly v dobách nejistých, tedy zejména v období válek, tedy i za války třicetileté. V roce 1635 tak šternberský soud projednával případ přepadení kolony vozů *11, kdy se však napadení ubránili a dokonce předvedli útočníky před spravedlnost. Trestu nakonec unikli jen díky milosti šternberské vrchnosti.

Méně štěstí měli jiní lapkové, Hans Krones se synem Friedrichem, Blažek Schubert a Heinrich Teymer, oba z Hlásnice *12, když v roce 1683 přepadli polský kupecký vůz. Ti tentokrát dopadení neunikli, a protože jim bylo prokázáno i jiné přepadení, kdy došlo ke zranění, následoval krutý trest. Otec a syn Kronesovi s H. Schubertem byli odsouzeni ke stětí mečem a vpletení do kola *13, H. Teymer, jehož podíl na skutcích byl menší, byl nucen vykonávat dva roky veřejně prospěšné práce na olomoucké pevnosti.


*1 Koudela, Miroslav: Zločin z lásky. KZMŠ 3/1990, s. 1O.
*2 Tamtéž.
*3 Tamtéž.
*4 Týž: Kouzla a čáry. KZMŠ 4/1990, s. 11.
*5 Tamtéž.
*6 Níže uvedené události viz Týž: Hnojická Maryša. KZMŠ 5/1990, s. 9 - 10.
*7 Týž: Vrazi, lupiči a škůdci zemští. KZMŠ 6/1990, s. 6.
*8 Tamtéž.
*9 Tantéž.
*10 Tamtéž.
*11 Týž: Loupežná přepadení. KZMŠ 10/1990, s. 10.
*12 Tamtéž.
*13 Tamtéž.

 

Autorka textu je Mgr.Veronika Sovková, historička

 

Městský úřad Šternberk

Horní náměstí 16
785 01 Šternberk
IČ: 00299529
DIČ: CZ00299529

telefon: 585 086 111, 511
e-mail: podatelna@sternberk.cz
ID datové schránky: ud7bzn4

Počet obyvatel k 1.1.2017:
13 599

Kalendář akcí

listopad 2017
Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3

Historické foto

Současné foto

Fotogalerie z akcí

Videoreportáže