• Vítejte ve Šternberku

    Vítejte ve Šternberku

  • Měření  rychlosti automobilů stacionárními radary

    Měření rychlosti automobilů stacionárními radary

  • Rozklikávací rozpočet města, registr smluv a pohledávek

    Rozklikávací rozpočet města, registr smluv a pohledávek

  • Kalendář akcí ve Šternberku pro rok 2017

    Kalendář akcí ve Šternberku pro rok 2017

  • Nová mobilní aplikace Šternberk nejen pro turisty

    Nová mobilní aplikace Šternberk nejen pro turisty

  • Termíny svozů komunálního odpadu a bioodpadu pro 2017

    Termíny svozů komunálního odpadu a bioodpadu pro 2017

  • Jaké jsou plány a investice ve Šternberku v roce 2017?

    Jaké jsou plány a investice ve Šternberku v roce 2017?

  • Poplatky za psa a svoz odpadu se nemění. Stejně jako vodné.

    Poplatky za psa a svoz odpadu se nemění. Stejně jako vodné.

  • Využijte školní hřiště Svatoplukova, Dr. Hrubého a náměstí Svobody pro sport

    Využijte školní hřiště Svatoplukova, Dr. Hrubého a náměstí Svobody pro sport

  • Uzavření trati Ecce Homo pro sportovní aktivity v roce 2017

    Uzavření trati Ecce Homo pro sportovní aktivity v roce 2017

Šternberk - oficiální informační portál města

HISTORICKÉ MĚSTO ROKU 2008

Polistopadová obroda společnosti 1989 – 1998

Listopadové události roku 1989 zcela otočily kormidlo dějin také v našem městě. Pád komunistického totalitního režimu stál na počátku hlubokých přeměn celé společnosti ve všech oblastech jejího života. Na několika stránkách je jen velmi obtížné detailně popsat veškeré změny, kterými prošel Šternberk v prvním polistopadovém desetiletí. Pokusme se proto alespoň o stručný výběr podstatných a zajímavých momentů v životě města.

historie51_v

Dramatické události podzimu roku 1989 našly poměrně brzy živý ohlas také mezi obyvateli Šternberka. Již 21. listopadu se sešli studenti zdejšího gymnázia na diskusním shromáždění v tělocvičně školy a 24. listopadu byl ustaven stávkový výbor ve šternberské Chronotechně. V pondělí 27. listopadu se tisíce občanů účastnily generální stávky spojené s manifestačním shromážděním na Hlavním náměstí. V podnicích, úřadech, školách a dalších institucích vznikala občanská fóra, v úterý 5. prosince byla ustavena koordinační skupina Občanského fóra (OF) ve Šternberku.

Další masové shromáždění občanů na Hlavním náměstí dne 21. 12. 1989 podpořilo volbu Václava Havla prezidentem republiky. Téhož dne vystoupila koordinační skupina OF s návrhem na rekonstrukci rady městského národního výboru, která se uskutečnila v únoru následujícího roku. Kooptací poslanců z řad OF a dalších stran a organizací bylo zlomeno vedoucí postavení komunistické strany ve vedení města. První svobodné volby do Federálního shromáždění a České národní rady v červnu 1990 skončilo drtivým vítězstvím kandidátů Občanského fóra. Z následujících podzimních komunálních voleb vzešlo po více než půlstoletí první svobodně zvolené zastupitelstvo města.

Obnova demokracie, lidských práv a občanských svobod vyvolala v prvních polistopadových měsících vlnu euforie, v níž vznikaly nebo obnovovaly svou činnost desítky politických stran a společenských organizací (Junák, Sokol aj.), odstranění cenzury vedlo k nebývalému uvolnění na poli umění a kultury.

Také obce, které byly v 70. letech „z vyšší moci" a většinou bez ohledu na názory svých obyvatel integrovány k městu Šternberku, využily příležitosti a obnovily svou samostatnost. Již na podzim 1990 se od města oddělily obce Babice, Domašov u Šternberka, Hlásnice, Lipina a Mladějovice, v následujícím roce se osamostatnily Horní Loděnice a Lužice, od 1. 1. 1993 Komárov a na počátku roku 1994 Řídeč. Ve svazku s městem tak zůstaly jen Dalov s Horním Žlebem, Chabičov, Krakořice a Těšíkov. V důsledku dezintegrací a dalšího demografického vývoje tak počet obyvatel Šternberka klesl ze 17 486 na sklonku r. 1989 na 14 334 na konci r. 1998.

Společenské přeměny byly provázeny transformací ekonomiky spojenou s privatizací, majetkovými restitucemi a přechodem k tržnímu hospodářství. Již v roce 1990 se rozbíhalo zprvu drobné soukromé podnikání, které získalo v následujících měsících silný impuls v procesu tzv. malé privatizace. V jejím důsledku vznikla ve městě v prvních polistopadových letech široká a pestrá síť obchodů a služeb, která rychle nahradila někdejší nedostatečně zásobované státní a družstevní provozovny.

 

Privatizace se nevyhnula ani velkým průmyslovým závodům. Šternberská Chronotechna byla začleněna již do první vlny tzv. kupónové privatizace a v r. 1992 se transformovala na akciovou společnost. Nedlouho poté se spojila s německou firmou Europa. Nově vzniklá akciová společnost Eutech se v r. 1995 změnila na holdingovou společnost se čtyřmi divizemi a o dva roky později se z ní vyčlenilo několik samostatných společností s ručením omezeným (Prim Clock, Prim Tool, Harttrade). Vlastní výrobu časoměrných přístrojů zajišťovala firma Prim Clock, počet jejich zaměstnanců se však do konce r. 1997 snížil na 270. Výrazná redukce pracovních sil postihla v prvním polistopadovém desetiletí také ostatní nástupnické firmy Chronotechny.

V roce 1993 byly privatizovány v rámci kupónové privatizace rovněž Moravskoslezské dřevařské závody, a. s., Šumperk. V listopadu následujícího roku se uskutečnila privatizace šternberského závodu Moravia, který se v r. 1996 stal součástí akciové společnosti Mora Moravia se sídlem v Hlubočkách - Mariánském Údolí. Nábytkářské UP závody byly v r. 1990 začleněny do státního podniku Hanácký nábytek Velký Týnec, šternberský závod byl v r. 1995 privatizován formou přímého odkupu a přetvořen ve firmu H - nábytek, s. r. o. Privatizována byla v 1. polovině 90. let postupně i většina dalších šternberských podniků včetně někdejšího okresního stavebního podniku, Služeb Šternberk či Státního statku Šternberk. Ve státním vlastnictví zůstal jen Vojenský opravárenský podnik 026, který se po listopadu významnou měrou podílel na likvidaci přebytečné vojenské techniky a v r. 1997 obdržel lukrativní zakázku na opravu a modernizaci obrněných transportérů pro švédskou armádu.

 

Většina šternberských závodů si přes obtíže spojené s privatizací a transformací v podstatě udržela svůj výrobní program a své výrobky také s úspěchem vyvážela do zahraničí. Řada z nich však musela citelně regulovat počty svých pracovníků, a tak se ani Šternberku nevyhnul postupný nárůst nezaměstnanosti, která koncem r. 1998 dosáhla téměř 9 % populace v produktivním věku. Nové pracovní příležitosti ovšem nabízela řada nově založených výrobních, stavebních a jiných firem, které ve městě postupně vznikaly v 90. letech. O rozsahu podnikatelské činnosti ve Šternberku v prvním polistopadovém desetiletí svědčí statistické údaje, které uvádějí, že na území města koncem r. 1998 působilo 2117 podnikatelských subjektů (z nich bylo 1985 fyzických a 132 právnických osob). Ve městě se nacházelo na 520 soukromých obchodů, dílen a jiných provozoven.

Novými směry se po listopadu ubírala rovněž výstavba města. Zatímco ještě v r. 1989 bylo dokončováno 257 bytových jednotek v nových panelových domech na Jívavské ulici a kolaudováno 40 družstevních bytů na Světlově, po r. 1990 se výstavba velkých obytných celků ve městě zastavila. Hlavní prioritou se v 90. letech stala obnova zastaralé infrastruktury - průzkumem v r. 1990 bylo zjištěno, že asi třetina šternberských domů není napojena na kanalizaci, 80 % rozvodů pitné vody je za hranicí životnosti a jen do 50 % objektů ve městě je zaveden plyn. Soustavná výstavba kanalizace, rozšíření čistírny odpadních vod ve Lhotě, rekonstrukce vodovodní a rozšiřování telefonní sítě spolu s plynofikací města stály v centru pozornosti šternberské radnice.

historie52_v

Nová koncepce rozvoje bytového hospodářství schválená v r. 1992 se zaměřovala především na systematickou důkladnou rekonstrukci starších obytných domů ve vlastnictví města za finanční spoluúčasti nájemníků. V následujících letech byla opravena a modernizována řada chátrajících domů v historickém jádru města i na jeho okrajích. Za tento přístup byla městu udělena ministerstvem hospodářství na výstavě For habitat v Praze v květnu 1996 „Cena za kultivovaný přístup k záchraně bytového fondu".

K velkým investičním akcím patřila celková rekonstrukce radnice v letech 1991-1996, v jejímž rámci byl mj. zřízen bezbariérový přístup do budovy. Již v r. 1989 byla zahájena také adaptace zchátralého Domu osvěty na tř. ČSA č. 19. Stavební práce byly ovšem v r. 1991 přerušeny a byl vypsán konkurs na dokončení rekonstrukce a budoucí využití objektu. Městská knihovna, která do té doby v Domě osvěty sídlila, byla provizorně přestěhována do velkého sálu Slovanského domu a po jeho privatizaci v roce 1992 do nevyhovujících prostor bývalého pivovaru na tř. ČSA č. 1. Teprve v září 1998 našla důstojné útočiště v rekonstruovaných prostorách v prvním poschodí Městského kulturního centra (bývalého Odborové domu) na Masarykově ulici.

Za zmínku stojí rovněž oprava cenného klasicistního domu někdejšího muzea v Bezručove ulici č. 1 dokončená v r. 1990, adaptace domu v Čechově ul. 11, v němž byl na jaře 1992 otevřen nový tříhvězdičkový hotel „M", celková rekonstrukce památkově chráněného domu v Radniční ulici č. 3 pro Městskou galerii a generální oprava budovy České spořitelny na tř. ČSA v r. 1995 nebo přestavba domu na tř. ČSA č. 30 pro potřeby městské policie a nově zřízeného Městského informačního centra v letech 1996-1997.

Z významnějších novostaveb 90. let lze jmenovat např. novou budovu finančního úřadu v Obloukové ulici nebo první moderní supermarket společnosti Horimex, otevřený ve Věžní ulici v červenci 1998. K vylepšení dopravní infrastruktury města přispěla v r. 1996 rekonstrukce důležitého mostu přes Sitku za bývalou Horní bránou v Rýmařovské ulici nebo o dva roky později otevřená moderní benzinová čerpací stanice v přednádražním prostoru. Předlážděna byla řada ulic a veřejných prostranství, v r. 1993 se dočkalo nové dlažby i Hlavní náměstí. V r. 1997 byla vypsána architektonická soutěž na jeho celkovou úpravu, 16 soutěžních návrhů mohli občané a návštěvníci Šternberka posoudit na jaře následujícího roku v prostorách Městské galerie.

Velkou pozornost věnovalo město péči o zdravotně postižené a seniory. V r. 1992 se stalo zřizovatelem ústavu sociální péče v Sadové ulici (s pobočkou v Bezručově ulici), který se vrátil ke svému původnímu názvu Vincentinum. V následujících letech byla prováděna kompletní rekonstrukce jeho budov, která výrazně zlepšila životní podmínky ošetřovanců. V prosinci 1993 byl otevřen nový ošetřovatelský domov pro seniory vyžadující intenzivní péči Na Valech, který vznikl adaptací a přístavbou ojektu bývalé mateřské školy. V letech 1994-1995 byly rekonstruovány domy s pečovatelskou službou v Komenského ul. 40-42.

Koncem roku 1993 byl Šternberk přijat do národní sítě Zdravých měst (v polovině 90. let do ní bylo zapojeno jen 16 měst v celé České republice). Součástí obsáhlého projektu schváleného městským zastupitelstvem v říjnu toho roku byla kromě výstavby výše uvedených objektů zdravotní a sociální péče také modernizace infrastruktury města, zlepšení odpadového hospodářství (od r. 1992 zřizována velkým nákladem městská skládka na tzv. tankodromu, zavedeno rovněž třídění odpadu), péče o kvalitu ovzduší či rozšiřování veřejné zeleně. V jeho rámci byla mj. v r. 1998 dokončena revitalizace rybníka v Dolním Žlebu.

Značné investice směřovaly rovněž do modernizace a rozšiřování škol na území města. V letech 1989-92 byla provedena přestavba půdních prostor gymnázia, kde byly zřízeny nové učebny. Ve školním roce 1990/1991 byly otevřeny první dvě primy pro jedenáctileté žáky a gymnázium tak přešlo na osmiletý typ. V září 1992 byla za přítomnosti zástupců rakouského velvyslanectví a ministerstva školství otevřena dvojjazyčná „rakouská" (česko-německá) sekce gymnázia, tehdy druhá na Moravě, která byla umístěna v upravených prostorách bývalého internátu středního odborného učiliště lesnického na Opavské ulici. To si o rok dříve dobudovalo nový domov mládeže s kapacitou 100 lůžek a v roce 1992 otevřelo i novou jídelnu. V letech 1995-1997 byla pro potřeby gymnázia rekonstruována sousední budova na Horním nám. č. 3, v níž byly umístěny zejména odborné pracovny, knihovna, studovna a prostory pro zájmovou činnost studentů. K nákladným investičním akcím patřila rovněž celková rekonstrukce a přístavba tělocvičny Základní školy na ul. Dr. Hrubého provedená v r. 1996.

Vzhledem k demografickému vývoji (úbytku dětí) bylo ve městě v 90. letech zrušeno několik předškolních zařízení. Do pavilónů bývalé mateřské školy Velox v Olomoucké ulici byla v r. 1992 přestěhována zvláštní škola, která opustila již nevyhovující prostory v Bezručově ulici. V r. 1996 byla zrušena mateřská škola v Jívavské ulici a svou činnost ukončily také městské jesle.

Rovněž kulturní život našeho města doznal po listopadu 1989 podstatných změn. Zanikl někdejší spojený závodní klub, v jehož prostorách v bývalém Odborovém (původně Dělnickém) domě bylo v květnu 1991 zřízeno Městské kulturní centrum, užívající nadále rovněž budovu Tylova divadla. O měsíc dříve byla otevřena nová Městská galerie v klasicistním domě v Radniční ul. č. 3, který prošel v r. 1995 nákladnou rekonstrukcí. Šternberk naopak přišel o zdejší pracoviště okresního archivu, které muselo v r. 1991 z důvodu restituce opustit svůj dosavadní objekt a veškeré archivní fondy a sbírky (včetně historického městského archivu) přestěhovat do centrály v Olomouci.

Hlavním cílem návštěvníků města zůstával zdejší hrad, jehož hradby prošly v letech 1989-1991 generální opravou. V průběhu 90. let bylo rovněž opravováno zastřešení hradních objektů, v r. 1991 byl opraven parkán na 1. nádvoří včetně cimbuří a fasády a v r. 1993 byla provedena úprava vstupního nádvoří. V letech 1993-1998 byla uskutečněna celková obnova hradního parku, v jejímž rámci bylo v r. 1994 zrušeno letní kino. V témže roce pořídila italská firma Illumino panoramatické večerní osvětlení hradu. Do jeho depozitářů byl v té době přesunut mobiliář zámku v Chudobíně, restaurována byla řada obrazů, muzeum hodin bylo obohaceno o novou instalaci. V r. 1996 bylo opraveno zborcené vstupní schodiště do hradních prostor a vodní nádrž pod ním. O dva roky později bylo dokončeno zastřešení hlásky a nově byl vydlážděn vjezd do hlavní brány.

Pozvolna pokračovala také obnova farního kostela. V r. 1989 byla opravena barokní stěna Šternberské kaple a vymalována křížová chodba někdejšího augustiniánského kláštera. V r. 1993 byl pro severní věž kostela pořízen nový zvon Václav. V roce 1997 byla provedena renovace krovu chrámu, jehož trámy byly napadeny dřevomorkou a v následujícím roce byla zahájena kompletní obnova střechy kostela, jejíž břidlicová krytina byla v letech 1969-1972 provedena nekvalitně. Současně bylo zahájeno restaurování osmi obrazů svatých pomocníků barokního malíře J. K. Handkeho.

historie53_v

V říjnu 1990 vysvětil olomoucký arcibiskup ThDr. František Vaňák nový klášter sv. Anežky České řeholních sester klarisek - kapucínek, který našel prozatímní útočiště v horním poschodí farní budovy. O rok později byl ve farní zahradě položen základní kámen nové budovy kláštera, postavené podle projektu arch. Tomáše Černouška, jež byla kolaudována a vysvěcena olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem v listopadu 1996.

V roce 1992 opustil velkosklad textilu definitivně budovy bývalého augustiniánského kláštera, což umožnilo zahájení příprav na jeho postupnou renovaci. V témže roce byla v areálu kláštera založena tradice mezinárodních výtvarných sympózií, kterých se pravidelně účastnily desítky umělců z celého světa. V r. 1993 byl opraven a znovu osazen poškozený hlavní portál klášterní budovy. Projekt celkové rekonstrukce chátrajícího komplexu byl v r. 1998 svěřen architektům Janu Poláchovi a Petru Fabiánovi. Současně se intenzivně hledalo nové využití cenného barokního areálu.

Opravy se dočkal i dosud zanedbávaný špitální kostelík Nejsvětější Trojice, který byl v r. 1997 prohlášen za nemovitou kulturní památku. V témže roce byl proveden jeho restaurátorský průzkum a zahájeno vysoušení vlhkého zdiva.

Počátkem 90. let byla dokončena rovněž oprava klasicistního pavilónu na Kiosku, restaurována byla Pelikánova socha Svobody, opravena kaplička ve Svatoplukově ulici a kaple nad Vinohradskou ulicí. V roce 1995 byla zahájena oprava pobořených městských hradeb ve Dvorské ulici.

Stranou nezůstávala ani obnova zanedbaných historických památek v místních částech Šternberka. V r. 1990 bylo restaurováno sousoší Kalvárie z kaple v Dalově, o dva roky později byl renovován filiální kostel sv. Vavřince v Těšíkově a v r. 1997 byla opravena kaple v Chabičově.

Velké změny se po listopadu 1989 nevyhnuly ani oblasti tělovýchovy a sportu. V r. 1990 byla obnovena Tělocvičná jednota Sokol Šternberk, které byla v následujícím roce vrácena budova sokolovny a další majetek a která do svých řad převedla část oddílů TJ Šternberk. Osamostatnil se Klub českých turistů, fotbalový a hokejový klub a postupně i řada dalších sportovních klubů a oddílů. Po zániku Svazarmu se v r. 1991 osamostatnil rovněž šternberský Automotoklub, organizátor mezinárodních závodů automobilů do vrchu Ecce homo začleněných do seriálu mistrovství Evropy, které se nadále těšily značné pozornosti domácích i zahraničních fanoušků.

Město Šternberk, které v roce 1996 oslavilo 700 let svého historickými prameny doloženého trvání, se otevíralo světu. Obnovilo své kontakty s německými krajany, kteří je po 2. světové válce museli opustit, a navázalo partnerské vztahy s mnoha evropskými městy (Günzburg, Lorsch a Sternberg v Německu, Diekirch v Lucembursku, Dobšiná na Slovensku). Spolu s dalšími obcemi mikroregionu Šternbersko, založeným v r. 1998, se připravovalo na vstup do evropských struktur.

 
Národní knihovna

Městský úřad Šternberk

Horní náměstí 16
785 01 Šternberk
IČ: 00299529
DIČ: CZ00299529

telefon: 585 086 111, 511
e-mail: podatelna@sternberk.cz
ID datové schránky: ud7bzn4

Počet obyvatel k 1.1.2017:
13 599

Kalendář akcí

srpen 2017
Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Historické foto

Současné foto

Fotogalerie z akcí

Videoreportáže