Městský úřad Šternberk
Horní náměstí 78/16
785 01 Šternberk
IČO: 00299529
DIČ: CZ00299529
Za účasti mnoha návštěvníků byla zahájena výstava obrazů Josefa Ignáce Sadlera, významného barokního malíře, od jehož narození letos uplynulo 300 let. Výstavou provedl znalec Sadlerova díla kurátor Petr Arijčuk.
Vernisáž zahájili starosta města Šternberka Stanislav Orság a biskup Arcibiskupství olomouckého monsignor Antonín Basler.
Tato výjimečná výstava mohla být uspořádána jen díky ochotě a spolupráci mnoha institucí a osob: Římskokatolické farnosti Šternberk, Národního památkového ústavu - depozitáři v Kutné Hoře, Muzeu Beskyd z Frýdku-Místku, Muzeu a galerii v Prostějově, Českomoravské provincii Hospitálského řádu sv. Jana z Boha - Milosrdných bratří a římskokatolických farností ve Dvorcích, Velkých Heralticích, Hněvotíně a Velkém Týnci.
Zvláštní poděkování patřilo panu Josefu Knopfovi, který je skvělým znalcem a průvodcem Šternberského kláštera.
Po vernisáži výstavy věnované J. I. Sadlerovi proběhla vernisáž skupiny Kolektif TU „DOMŮ“ a po té zpříjemnila podvečer cimbálová muzika Stupava a občerstvení z kuchyně Duda catering.
Foto z akce: Zdeněk Adámek
O výstavě barokního mistra Josefa Ignáce Sadlera
Dílu jednoho z nejvýznamnějších barokních malířů Josefa Ignáce Sadlera (1725-1767) je věnována nová výstava umístěna v prostorách Šternberského kláštera, Sadlerovo dílo v podobě závěsných a oltářních obrazů a freskových realizací je soustředěno především na střední a severní Moravě a ve Slezsku. V klášteře jsou vystaveny nejen jeho známé olejomalby, výstava je otevřena u příležitosti 300. výročí jeho narození, potrvá do konce října.
Podle kurátora a znalce barokního umění Petra Arijčuka je Sadler charakterizován odborníky jako pozdní květ baroka na Moravě a tak trochu záhadný malíř. „Josef Ignác Sadler je pozoruhodný malíř, je zřejmě jediný malíř původem z Moravy, který se v 18. století oficiálně školil na římské akademii, kde byl zapsán mezi studenty. Poté odchází na Moravu a přináší do prostředí Olomouce, jednoho z velkých uměleckých center na Moravě té doby, poněkud jiný výtvarný projev," uvedl kurátor.
Jeho tvorba po návratu z Říma byla přitom limitována dobou pouze 16 let, na počátku roku 1767 ve věku nedožitých 42 let v Olomouci zemřel. "Ve veřejném prostoru je jeho tvorba k vidění například u Panny Marie Sněžné v Olomouci, ve Velkém Týnci, v Hněvotíně či ve Velkých Heralticích ve Slezsku, ale i na jižní Moravě v premonstrátském klášteře v Louce. První obrazy, které však vznikaly po jeho příchodu z Říma, byly pro šternberského převora," řekl kurátor s tím, že jeho dílo mají ve sbírkách také tuzemská muzea a galerie.
Dílo předního barokního malíře představilo v regionu naposledy v roce 2011 Arcidiecézní muzeum v Olomouci. Podle Arijčuka se od té doby objevila řada jeho dosud neidentifikovaných prací, jeho autorství bylo zjištěno například při badatelských výzkumech. "Příprava výstavy tak byla částečně založena na nově zjištěných obrazech, s prezentací výběru obrazů, které se na střední a severní Moravě nacházejí a postihují alespoň rámcově jeho tvorbu," doplnil kurátor.
Josef Ignác Sadler se narodil v roce 1725, v roce 1745 odešel na studijní cestu do Itálie, kde působil většinou v Římě a v závěru studia získal ocenění za kresbu s námětem Josefa Egyptského. Na Moravu se Sadler, který byl zároveň žákem a švagrem barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho, vrátil v roce 1751. Pro šternberské augustiniány namaloval proslavené dílo Zvěstování Panně Marii. Sadler namaloval také řadu závěsných a oltářních obrazů a fresek zejména na střední Moravě a ve Slezsku. Vrcholem jeho freskařského díla je výzdoba bývalého augustiniánského kostela Nejsvětější Trojice ve Fulneku.